BUDYNĚ NAD OHŘÍ 2035

Strategická vize dlouhodobého a udržitelného

rozvoje města

Historické město • kvalitní život • krajina a Ohře • chytrý rozvoj
Pracovní koncepční návrh | září 2026

Ilustrační vizualizace možné proměny budyňského náměstí.

Proč Budyně potřebuje dlouhodobou vizi?

Naší vizí je dlouhodobý a udržitelný rozvoj Budyně nad Ohří do roku 2035. Chceme nabídnout jasný směr, kterým by se město a jeho místní části mohly v příštích letech ubírat. Naše představa je podkladem pro veřejnou diskusi, další plánování a konkrétní kroky při rozvoji města.

Základní princip je jednoduchý: Budyně nemá soutěžit s velkými městy rozsahem. Má využít to, co je pro ni jedinečné – historický charakter, kompaktní měřítko, blízkost Ohře a Dolního Poohří, dobrou polohu vůči D8 a Roudnici nad Labem a schopnost nabídnout klidné, kvalitní bydlení.

Budyně dnes: z čeho vycházíme?

Budyně nad Ohří je město v okrese Litoměřice, ve správním obvodu Roudnice nad Labem. Její území má rozlohu přibližně 33,57 km² a zahrnuje sedm katastrálních území.

V roce 2025 měla Budyně 2 152 obyvatel. Podle sčítání z roku 2021 tvořili lidé starší 65 let 20,8 % obyvatel. Pro další rozvoj města je proto důležitá nejen kvalita bydlení, ale také dostupnost služeb, zdravotní péče a bezbariérového prostředí.

Jedním z hlavních problémů je doprava procházející městem. Dlouhodobě se počítá s obchvatem a další dopravní zátěž může přinést také plánovaný terminál vysokorychlostní železnice u Roudnice nad Labem. Bezpečnost dopravy a ochrana historického centra proto patří mezi zásadní témata budoucího rozvoje.

Výchozí situace v kostce

Budyně nad Ohří je město v okrese Litoměřice, v ORP Roudnice nad Labem. Katastr má přibližně 3 357 ha a město tvoří sedm katastrálních území / částí. Ve veřejně dostupných statistikách je pro rok 2025 uváděno 2 152 obyvatel. Sčítání 2021 ukazovalo 20,8 % obyvatel ve věku 65+ a index stáří 126,2.

Oficiální strategický plán města již identifikuje komplikovaný průtah silniční dopravy městem a dlouhodobý záměr obchvatu. Zápis zastupitelstva z roku 2025 navíc řeší možné zvýšení dopravy v souvislosti s plánovaným terminálem VRT u Roudnice nad Labem. To znamená, že dopravní otázka není hypotetická, ale patří mezi klíčová dlouhodobá rizika.

Vize 2035

Budyně nad Ohří bude v roce 2035 sebevědomým malým historickým městem, které chrání svůj charakter, nabízí vysokou kvalitu každodenního života, rozvíjí se přiměřeně své velikosti a využívá řeku, krajinu a kulturní dědictví jako přednost – nikoli jako překážku rozvoje.

Sedm strategických pilířů

1. Krásné historické město a veřejný prostor

• 
  Zpracovat jednotný manuál veřejných prostranství: povrchy, lampy, lavičky, zeleň, reklama, označení provozoven.
• 
  Připravit architektonicko-urbanistickou koncepci Mírového náměstí a navazujících ulic.
• 
  Podporovat citlivé opravy fasád a historických domů; zvážit městský dotační program.
• 
  Omezovat vizuální smog a nekoncepční prvky.
• 
  Doplnit stromy, stín a hospodaření s dešťovou vodou tam, kde to památkové a technické podmínky dovolí.

2. Doprava: bezpečné město místo tranzitního koridoru

• 
  Koordinovat dopravní opatření s Ústeckým krajem s ohledem na plánovaný terminál vysokorychlostní železnice (VRT) a jeho možné dopady na dopravu v Budyni nad Ohří.
• 
  Zavést soubor bezpečnostních opatření na průtahu městem: přechody, zpomalovací prvky, bezpečné křižovatky a ochranu pěších.
• 
  Řešit parkování tak, aby náměstí nebylo pouze parkovištěm, ale zároveň zůstalo centrum dostupné.
• 
  Pravidelně vyhodnocovat intenzitu dopravy, nehodovost a dopady nových regionálních projektů.

3. Ohře, krajina a rekreace

• 
  Zpracovat samostatnou studii „Budyně a Ohře“ – pěší okruhy, cyklotrasy, pobytová místa, přístup k vodě a ochrana přírody.
• 
  Vytvořit bezpečná a jednoduchá rekreační místa u vody bez přeurbanizování říční krajiny.
• 
  Propojit Budyni s turistickými cíli Dolního Poohří a okolními obcemi.
• 
  Obnovovat aleje, remízy a krajinné cesty a posilovat retenční schopnost krajiny.
• 
  Veškeré zásahy u řeky podřídit povodňovým, ekologickým a majetkoprávním podmínkám.

4. Bydlení a demografie

• 
  Prioritou není maximální počet nových domů, ale stabilizace obyvatel a příchod rodin, které ve městě skutečně žijí.
• 
  Nové plochy bydlení otevírat etapově podle kapacity vody, kanalizace, školy, dopravy a veřejných služeb.
• 
  Podporovat rekonstrukce prázdných či zanedbaných objektů v zastavěném území před záborem další krajiny.
• 
  Prověřit menší městské či družstevní projekty startovacích a seniorských bytů.
• 
  Zajistit bezbariérové trasy a dostupnost základních služeb pro stárnoucí populaci.

5. Technická infrastruktura jako podmínka rozvoje

• 
  Nejdříve přesně zmapovat kapacitu vodovodu, tlakové poměry, kanalizaci a ČOV pro jednotlivé rozvojové scénáře.
• 
  Připravit desetiletý investiční plán obnovy sítí, komunikací a veřejného osvětlení.
• 
  Koordinovat opravy sítí s opravami ulic – nerozkopávat nově hotové povrchy.
• 
  Podporovat dokončení kvalitního vysokorychlostního připojení ve městě i místních částech.
• 
  U městských budov snižovat energetickou náročnost tam, kde má investice rozumnou návratnost.

6. Místní ekonomika místo jednostranné industrializace

• 
  Velké průmyslové plochy posuzovat podle skutečného přínosu: pracovní místa, doprava, voda, krajina, hluk, daňový efekt a dopad na bydlení.
• 
  Upřednostnit menší a střední podnikání, řemesla, služby, lokální výrobu a brownfieldy.
• 
  Nevytvářet rozsáhlé logistické areály pouze proto, že je město relativně blízko D8.
• 
  Podporovat provozovny v centru, místní gastronomii, farmářské produkty a pravidelné trhy.
• 
  Vytvořit jednoduchý kontakt města pro podnikatele a přehled vhodných objektů a ploch.

7. Škola, komunita, kultura a otevřená radnice

• 
  Školu, školku, sport a volnočasové aktivity chápat jako klíčovou infrastrukturu pro udržení mladých rodin.
• 
  Rozvíjet hrad, synagogu a další kulturní dědictví jako propojený kulturní produkt, nikoli izolované památky.
• 
  Zavést přehledný veřejný investiční dashboard: projekt, fáze, cena, dotace, termín a odpovědnost.
• 
  U významných projektů používat architektonické soutěže nebo odborné výběry podle významu zakázky.
• 
  Jednou ročně veřejně vyhodnotit plnění strategie pomocí měřitelných indikátorů.

Průmyslová zóna: doporučený princip rozhodování

Rozvoj průmyslu není sám o sobě negativní. Pro malé historické město však může být chyba rezervovat nepřiměřeně velké plochy pro logistiku či velkokapacitní haly bez prokázaného místního přínosu. Strategicky vhodnější je rozhodovat podle dopadů, nikoli podle samotného příslibu investice.

Doporučení: před dalším zásadním rozšířením průmyslových ploch nechat zpracovat nezávislou dopravní, vodohospodářskou a ekonomickou bilanci a porovnat minimálně tři scénáře: bez další expanze, omezený rozvoj a maximální rozvoj podle územního plánu.

Co udělat během prvních 24 měsíců

1. Schválit stručnou společnou vizi rozvoje města a stanovit 10 měřitelných cílů.
2. Nechat zpracovat kapacitní audit vodovodu, kanalizace a ČOV včetně variant další výstavby.
3. Aktualizovat dopravní data a prosadit model dopadů VRT; paralelně připravit bezpečnostní opatření na průtahu.
4. Vyhlásit odbornou urbanisticko-architektonickou studii Mírového náměstí a centra.
5. Zadat krajinářskou studii propojení města s Ohří a okolní krajinou.
6. Provést audit městských nemovitostí, prázdných objektů, proluk a brownfieldů.
7. Prověřit rozsah průmyslových zastavitelných ploch podle dopravních, vodohospodářských a ekonomických dopadů.
8. Vytvořit víceletý investiční plán s pořadím projektů, odhadem provozních nákladů a dotační připraveností.
9. Zavést veřejnou stránku „Projekty města“ s jednoduchým stavem každé investice.
10. Každoročně strategii aktualizovat, nikoli jednou za deset let vytvořit dokument a odložit jej.

Měřitelné cíle

Financování

Strategie má být financovatelná po etapách. Základem musí být vlastní investiční plán města; dotace mají urychlovat projekty, nikoli určovat, co město vůbec chce.

• Rozpočet města a víceleté investiční plánování.
• Ústecký kraj – doprava, regionální rozvoj, kultura a další programy podle aktuálních výzev.
• IROP a další evropské programy – veřejný prostor, školy, sociální infrastruktura, digitalizace a doprava dle podmínek výzev.
• SFŽP / OPŽP – energetika, voda, krajina, adaptace na klima podle aktuálních titulů.
• SFDI a dopravní programy – cyklistická a dopravní infrastruktura podle kompetencí a výzev.
• Soukromý sektor – pouze tam, kde partnerství zachovává kontrolu města nad veřejným zájmem.

Zásady, které by město nemělo porušit

• Neotevírat velké nové rozvojové plochy bez prokázané kapacity infrastruktury.
• Nezaměňovat rozvoj města za počet metrů čtverečních nově zastavěné plochy.
• Neřešit jednotlivé ulice, náměstí a stavby bez společné architektonické koncepce.
• Neobětovat centrum tranzitní dopravě.
• Nevytvářet dotační projekty bez dlouhodobého využití a spočítaných provozních nákladů.
• Nezanedbávat místní části ve prospěch samotného centra Budyně.
• U zásadních rozhodnutí zveřejnit varianty, náklady, přínosy a rizika.

Závěr

Budyně nad Ohří má realistickou možnost stát se jedním z nejpříjemnějších malých historických měst v širším zázemí Prahy a Ústí nad Labem. Největší hodnotou není možnost rychle zastavět volnou krajinu, ale kombinace historie, lidského měřítka, řeky, krajiny a relativně dobré regionální dostupnosti. Strategie proto doporučuje soustředit veřejné investice nejprve do infrastruktury, bezpečné dopravy, centra, krajiny, školy a služeb a teprve poté otevírat další rozsáhlejší rozvoj.

Úspěch nebude znamenat, že Budyně bude v roce 2035 větší za každou cenu. Úspěch bude znamenat, že se v ní bude lépe žít.

Použité veřejné zdroje a podklady

• Oficiální web města Budyně nad Ohří – Strategický plán rozvoje města (2022) a související municipální strategie.
• Strategický plán rozvoje města Budyně nad Ohří – část věnovaná dopravní infrastruktuře (městský dokument).
• Zápis Zastupitelstva města Budyně nad Ohří č. 3/2025 – informace o dopravním modelu v souvislosti s VRT a připomenutí záměru obchvatu.
• Regionální informační servis (RIS) – základní územní a správní údaje.
• Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Ústeckého kraje – karta Budyně nad Ohří, stav 11. 12. 2023.
• Veřejně dostupná obecní statistika agregující data ČSÚ – demografie, vybavenost a využití území (ověřováno pro základní orientační údaje).

Poznámka: Před použitím dokumentu jako oficiální strategie je nutné doplnit aktuální rozpočtová data, přesné kapacity technické infrastruktury, majetkoprávní vztahy, povodňové limity, aktuální územně-plánovací dokumentaci, dopravní sčítání a projednání s dotčenými orgány a veřejností.